Revmatoidní artritida

Charakteristika onemocnění

Mnoho lidí se domnívá, že revmatoidní artritida je onemocněním kloubů, avšak tak tomu není. Jedná se o onemocnění imunitního systému. Při revmatoidní artritidě je to právě váš imunitní systém, který napadá klouby, nezvratně je poškozuje a vyvolává v nich chronickou bolest. Proto je nutné onemocnění včas diagnostikovat a hlavně včas léčit!

Revmatoidní artritida patří do skupiny autoimunitních onemocnění, což znamená, že její základní příčina tkví v porušeném imunitním systému. Ten reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je, vyvolává v nich chronicky probíhající zánět.


Revmatoidní artritida obecně je dlouhodobé, postupující a invalidizující onemocnění, provázené bolestí. Toto onemocnění člověka postupně omezuje v pohybu a brání mu vykonávat běžné každodenní aktivity a žít samostatný a nezávislý život.

Přestože pro revmatoidní artritidu je nejtypičtější onemocnění kloubů, může nemoc postihnout také kterýkoli jiný orgán v těle, například plíce, srdce nebo oči. Z kloubů jsou nejčastěji postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a na nohou.

Původní příčina, která u konkrétního člověka vyvolá rozvoj nemoci, není dosud známa. Víme toho však hodně o mechanismech, kterými nemoc poškozuje klouby a vyvolává typické obtíže pacientů s artritidou.

Hlavním škodlivým procesem je chronický nitrokloubní zánět. Ten je způsoben vstupem bílých krvinek do kloubu a projevuje se jako otok, horkost, citlivost na dotek, bolestivost a snížená funkčnost. Po nějaké době probíhající zánět vyústí v destrukci a deformaci kloubu.

Normální zdravý kloub je uvnitř vystlán synoviální membránou a tato kloubní výstelka je velmi tenká. Není prostoupena téměř žádnými krevními cévami a neobsahuje vůbec žádné bílé krvinky, které v organismu zastupují imunitní systém.


Situace v revmatickém nemocném kloubu je ovšem zcela jiná. Kloubní výstelka je ztluštělá a je přeplněná množstvím bílých krvinek, které do ní přicestovaly prostřednictvím krevních cév. Bílé krvinky produkují velké množství chemických látek, které způsobují bolest, otok kloubu a jeho poškození. Ty samé působky, pokud se uvolní do krevního oběhu, zapříčiňují únavu, malátnost a špatnou výkonnost.

 

Revmatik

Za revmatika obecně můžeme označit pacienta se zánětlivým onemocněním kloubů, které však může postihovat i jiné orgány. Revmatických onemocnění je známa celá řada, nejznámější je revmatoidní artritida a patří mezi ně také juvenilní idiopatická artritida a psoriatická artritida.

Pacient s revmatoidní artritidou

Revmatoidní artritida postihuje častěji ženy. Před tím než se projeví kloubní onemocnění, může nemocný člověk delší dobu trpět zvýšenými teplotami, nechutenstvím a únavou. Postižení kloubů může začít jako onemocnění jediného kloubu nebo několika kloubů zároveň. Projeví se zvýšenou teplotou kloubu, otokem kloubu a zhoršením jeho funkce.

Typická je také ranní ztuhlost postiženého kloubu. Nejčastěji jsou postiženy drobné klouby ruky a nohy. Nemocné klouby jsou postupně deformovány a ztrácejí funkčnost, takže pacient s revmatoidní artritidou se postupně stává v různé míře invalidním.

Pacient s juvenilní idiopatickou artritidou

Pacienti s tímto onemocněním jsou vždy mladí lidé nebo děti (vzácně se vyskytuje i u kojenců), kloubní projevy jsou však velmi podobné jako u revmatoidní artritidy. O této chorobě mluvíme pouze tehdy, pokud se chronické kloubní onemocnění vyskytne před 16. rokem věku.

Podle různých kloubních i mimokloubních příznaků se pak idiopatická juvenilní artritida rozděluje do několika dalších skupin. Pacienti s tímto onemocněním často trpí také zánětem přední části oka, známým jako přední uveitida. Přidruženým znakem tohoto onemocnění také poměrně často bývá i vysoká horečka.

Pacient s psoriatickou artritidou

Pacient s psoriatickou artritidou, jak již název onemocnění napovídá, trpí zároveň artritidou (tedy chronickým zánětem kloubů) i psoriázou (kožním onemocněním známým jako lupénka). Oba typy příznaků se však nemusí vyskytnout současně, a není to ani obvyklé. Nejčastěji se nejprve objeví kožní onemocnění – lupénka – a teprve zhruba za 10 let se přidruží i kloubní postižení (artritida).

 

Příznaky onemocnění

Přestože artritida primárně postihuje klouby, může se projevit i v kterémkoli jiném orgánu. Jedním z častých mimokloubních projevů onemocnění je například anemie (chudokrevnost), která postihuje 15–25 % všech pacientů s revmatoidní artritidou.

Některé zdravotní problémy, které se u pacientů vyskytují, jsou způsobeny vedlejšími účinky léčiv. To je případ plicní fibrózy nebo třeba osteoporózy. Kloubní příznaky – všechny popisované kloubní příznaky jsou zapříčiněny chronickým zánětem, který probíhá uvnitř kloubu. Ten se zpočátku projevuje otokem kloubu, jeho citlivostí a zvýšenou teplotou vzhledem k okolní kůži. Postižený kloub bývá také často ztuhlý, což významně omezuje pohyb.


Charakteristická je ztuhlost kloubů po ránu, která přetrvává různě dlouhou dobu. Postupem času se onemocnění rozšíří na více kloubů, především na drobné klouby končetin. Dlouhodobě probíhající zánět postupně deformuje kloub, který v konečném stadiu úplně ztrácí svoji funkčnost.

Kožní příznaky – typickým kožním příznakem revmatoidní artritidy jsou revmatoidní uzly. Ty mají vzhled podkožních uzlů nebo „boulí“ o velikosti několika milimetrů až centimetrů. Nejčastěji se nacházejí nad kostními výstupky, jako jsou například drobné vystou

plé klouby na ruce. Velmi vzácně se mohou revmatoidní uzly objevit také ve vnitřních orgánech těla.

Další orgány – z dalších orgánů jsou při artritidě nejčastěji postiženy plíce, ledviny, srdce a krevní cévy. Plíce bývají postiženy fibrózou, což je odborný výraz pro zmnožení vazivové tkáně v plicích. Vazivová tkáň stojí v cestě dýchacím plynům a zhoršuje tak okysličování krve v plicích.

Příznaky juvenilní idiopatické artritidy (JIA)

Pro tuto formu artritidy, která postihuje děti a mladé lidi do šestnácti let, jsou nejtypičtější kloubní příznaky způsobené nitrokloubním zánětem. U této formy artritidy se však také často vyskytuje zánět přední části oka, takzvaná přední uveitida. Proto by děti postižené juvenilní idiopatickou artritidou měly podstupovat pravidelná oční vyšetření.

Příznaky psoriatické artritidy

Psoriatická artritida se vyznačuje současnou přítomností artritidy (kloubního zánětlivého onemocnění) a psoriázy – lupénky. Charakteristická je tedy kombinace kloubních a kožních příznaků. Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech trvání kožních projevů.

 

Příznaky onemocnění kloubu

Postižení kloubů při revmatoidní artritidě se typicky objeví u několika kloubů zároveň. Nemocné klouby bývají umístěné symetricky, to znamená, že postižení se zároveň projeví na stejných kloubech po obou stranách těla, například na levé i pravé ruce nebo noze.
 

Zpočátku jsou nejčastěji postiženy malé klouby na ruce, tedy klouby spojující prsty a záprstní kůstky a také klouby spojující první a druhý článek prstů. Klouby mezi druhým a třetím článkem kupodivu postiženy nebývají. Často bývá v počátečních stadiích postiženo také zápěstí a dále malé klouby na noze.


Spolu s postupem choroby se zánětlivý nitrokloubní proces může rozšířit po končetině směrem vzhůru, především na kloub kolenní a kyčelní. S již uvedenou výjimkou kloubů mezi druhým a třetím prstním článkem může být v průběhu nemoci postižen kterýkoli kloub lidského těla.

Kromě kloubů končetin se zánětlivý proces při revmatoidní artritidě s oblibou usazuje také v kloubech krční páteře, jiné úseky páteře tak často postiženy nebývají.

Nejčastější příznaky onemocnění na malých kloubech horní končetiny:

  • Zduření a otok v okolí kloubu.
  • Zvýšená teplota kloubu.
  • Bolestivost a citlivost na dotek.
  • Nepřirozená ztuhlost kloubu, převážně po ránu, která může přetrvávat i několik hodin.
  • Výpotek neboli zvýšené množství nitrokloubní tekutiny uvnitř kloubu.
  • Může se objevit také zánět šlach v okolí kloubu.
  • V průběhu onemocnění často dochází k deformitám kloubu a omezení jeho hybnosti.
  • Zpravidla se přidružuje i atrofie (tj. oslabování a zmenšování) drobných svalů na ruce.
  • Tím, jak kosti v deformovaných kloubech postupně rotují, dochází k nepřirozenému zakřivení prstů a ruka postupně ztrácí svoji funkčnost.

Postižení velkých kloubů, jako je například kloub ramenní, se v hlavních rysech neliší od postižení kloubů malých. Může na nich ale docházet ke specifickým poškozením, jako je nucené ohnutí ruky v loketním kloubu či těžko léčitelné výpotky v ramenním kloubu.




Copyrights © 2018 - 2019 Mojeruka.cz
CODED BY: BEE WEB SOLUTIONS s.r.o.